Co je (a není) jasné?
Když vedu MBTI workshopy nebo klienty provázím individuálním assessmentem, často bývám svědkem "aha" momentů ve chvíli, kdy se dostaneme k vidění světa přes tzv. intuitivní vnímání. V typologické terminologii se tahle preference označuje písmenem "N". Jedním z rysů, který je s touto preferencí spojován, je považování věcí za "jasné". Myšleno samozřejmé. Co tím myslím? Myslím ty momenty, kdy necítíme potřebu cokoli dalšího nebo vůbec cokoli sdělovat, vysvětlovat, protože "je to přece jasný"😉. Pro mne je to přesně ten rys intuitivního vnímání, u nějž si nejsem jistá, nakolik mi pomáhá a nakolik spíš věci komplikuje😁.
Už jste někdy dostali nebo poskytli zadání ve formě - tohle potřebuju, jak se k tomu dobereš je jasný, ne? A pak jste horko těžko zjišťovali víc nebo se do toho pustili a po dokončení slyšeli - a proč jste to dělali takhle, když takhle je to jednodušší/lepší/snazší....(doplňte si podle libosti). Nebo - a proč jste dělali tohle? Já jsem přece myslel/a TOHLE? A v duchu jste si říkali, tak proč jste to TAKHLE neřekli? Pokud ano, je možné, že se potkali dva s preferencí pro intuitivní vnímání - zadavatel předpokládal, že zadání je jasné a příjemce instrukcí zase mohl být stejně přesvědčený, že jemu je to jasné. A ono to tak jasné nebylo.
Jak z toho ven?
První a zásadní krok je uvědomit si, že se mě to týká. Že já to takhle dělám. To můžu odpozorovat, můžu dostat zpětnou vazbu od svého okolí nebo si projít "aha" momentem třeba při typologickém assessmentu.
Jakmile vím, že se mě to týká, mám šanci s tím něco dělat:
- Zvědomovat si momenty a situace, kdy se to děje.
- Zkusit zareagovat jinak - například se zeptat😉, shrnutím nebo parafrází si ověřit, jestli to všichni opravdu chápeme stejně a je nám to "jasný".
- Říkat si o zpětnou vazbu - jak jste to (sdělení) pochopili vy?
- Zkusit využít více otevřených otázek - odpovědi mohou prozradit víc než jen ano či ne.
- Poslouchat - co lidé kolem mě říkají a co to naznačuje - rozumí mi, nerozumí mi?
- Vnímat - naslouchat nejen tomu, co lidé kolem mě říkají, ale vnímat i co dělají, jak se cítí a co mi to napovídá o tom, jestli je opravdu všechno jasný.
A když zjistím, že to jasný není? Můžu zkusit cokoli ze seznamu nahoře a přijít na to, co přesně jasné není a vysvětlit to.
Tak už je to jasný?🙂
A pokud ne, nezoufejte. U workshopů i práce s klienty často vnímám, že oceňují snahu vyjasnit si a pochopit se, přestože to nedáváme na první dobrou. Občas je to cesta hodně trnitá. Jenže když se zadaří, "AHA" na konci je za odměnu. Můžeme to zkoušet bez ohledu na to, jestli už svou preferenci známe nebo ne. 😉
Tak nám přeju, ať se chápeme a uvědomujeme si, kdy to jasný je a není. Pokud budete chtít zjistit o svých preferencích víc, dejte vědět!
Vaše Bára - ENTJ