Mé bytí extravertem

07.01.2021

Rozhodly jsme se s kolegyní pořídit si k podcastu sadu pěkných fotek, aby posluchači měli lepší představu, s kým mají tu čest. Tak jo, jdeme na to! Říkám já a hrnu se k fotografovi. No, nemůžu říct, že by se Katka úplně hrnula, spíš jde o poznání rozvážněji. Ale já vím, že sdílí mé nadšení, jen to možná nedává navenek tak najevo 😊 Fotíme. Já slyším, dobrý Baru, a ve výrazu můžeš klidně trochu ubrat. Katka slyší, skvělý, a ten projev může být i o malinko výraznější...

Dva postřehy, které hezky dokreslují, jak se mohou projevovat naše preference v nakládání s vnitřní energií. Podle typologie MBTI lze vypozorovat rozdíly v tom, kde energii bereme, jak si "dobíjíme baterky". Můžeme ji čerpat z interakce s okolním světem - reagovat na vnější impulsy, vyhledávat lidi, se kterými chceme své zážitky sdílet, mít nutkání "něco dělat", prolomit dlouhé mlčení, třídit si myšlenky v průběhu hovoru - pak hovoříme o preferenci pro extraverzi. A energii můžeme čerpat i vnitřně - reflektovat svůj vnitřní svět, ponořit se do myšlenek, užívat si chvíle klidu, kdy jsme sami se sebou, nevadí nám mlčet, poslouchat a do dění zasahovat pouze v případě, že máme pocit, že stojí za to něco dodat - pak hovoříme o preferenci pro introverzi. Tipnete si, co preferuje kolegyně a co já?

Ti, kteří tipují, že preferuji extraverzi, se strefili 😊. Mám tendenci vyhledávat společnost a po čase stráveném interakcí s lidmi cítím příliv energie. Za sebe mohu říci, že na téhle preferenci vnímám jako skvělou schopnost mluvit v otevřených forech, živě interagovat s okolím, neváhat a pouštět se do realizace projektů, zapojovat druhé.

Ale věřte mi, má to i své stinné stránky. V rámci hovoru se občas přistihuji, že moje nutkání něco říci je tak silné, že skočím do řeči a pokud se nemohu projevit, očividně trpím. Občas se mi stane, že řeknu něco, co jsem říct nechtěla. Jsou momenty, kdy si hned neuvědomím, že už půl hodiny mluvím já a ostatní marně čekají na slovo. A jsou i chvíle, kdy zjistím, že kdybych si zapojení do projektu, do kterého jsem se s nadšením pustila, lépe předem rozmyslela, možná bych to udělala jinak.

A přestože se cítím být spíše extravertní, jsou momenty, kdy u sebe pozoruji reakce opačné. I já sem tam potřebuji chvíli klidu. Když se zaberu a soustředím na nějakou věc, okolí příliš nevnímám. I já občas mluvím méně nebo vůbec. Jen málo z nás má totiž preferenci stoprocentní. Asi bych řekla, že jsem více extravertní a méně introvertní. Mám ale oboje, jen jedno preferuji. Tak, jako jsem pravák - pravačku mám šikovnější, ale i levačkou leccos zvládnu.

Tak vnímám svou preferenci pro extraverzi já. Co vy? Pozorujete některé znaky preference i u sebe? Nasdílejte ve zprávě nebo komentáři :-) A pokud váháte a chcete zjistit víc, jsem tu pro vás.

Vaše Bára - ENTJ